Fuj vy jste ale hnusní!

Jsem si jistá tím, co na celé planetě nenávidím ze všeho nejvíc. Ze všech možných věcí a událostí jsou to jisto jistě prostě MOLOVÉ! Už jen celý koncept toho, že vám znehodnotí (až sežerou) vaše JÍDLO! Jídlo na který jste si vlastnoručně vydělali (nebo vám na něj přispěl stát), kvůli kterému jste museli jít do krámu, mezi všema těma regálama to odpovídající vašim požadavkům najít, zaplatit, dotáhnout domů (protože se lehko zapomíná, že to co máte v košíku na kolečkám, bude za pokladnami na vašim zádech o něco těžší a vy nemáte řidičák... k čemu?) a které jste umístili do skříně s dobrým pocitem, že máte na pár dnů, co se týče nákupů, vystaráno. A vzhledem k tomu, že se stravujete zdravě a vaše potraviny jsou kvalitní, logicky i nakrmení molové ve vaši domácnosti jsou vitální, kýpicí zdravím, chutí se rozmnožovat a také rozhodnuti nenechat se jen tak zabít. A pokud už se vám podaří vyhrát jednu z malých bitev a nějakého rozmáznete o zeď, pomstí se vám tím, že už ho z té zdi dostanete jen dalším nátěrem. |Nehledě na to, že předmět, se kterým jsem se neštítili je zlikvidovat a byl zrovna po ruce, je také odepsán.
Molové jsou prostě ve všech ohledem nechutní, zákeřní, sobečtí a nenažraní a jelikož jsme si tohle všechno připomněli, nebude absolutně nikdo překvapen, že člověk, který je schopen zabít mola vlastní rukama, byl mnou vždy nezměrně obdivován.
A teď přijde to nejlepší. Já, která pociťuji tak silný odpor k molům už jen když je vidím, jsem před dvěma dny odložila veškerou štítivost stranou, ve vteřinách sebrala veškerou svou odvahu, všechen strach a hrůzu hodila za sebe a letícího mola jsem sejmula vlastníma rukama, jen to tlesklo! A ano, doopravdy jsem na to hrdá a dovolím si domnívat se, jakmile jsou pro jednou přijala takovouto výzvu, následující vraždy už půjdou jako po másle. Za chvíli už si nebudu chtít nechat přezdívat Diego, ale začíná se rýsovat něco jako Vraždič.. molů to stačí.
Nicméně možná bych si neměla tak fandit, lehko si nyní mohu představit své dny slávy, když jsem mimo byt, který běžně obývám, a který je tak často pod nadvládou molů, když si právě vegetím v zimní zahradě v baráku, který moly možná ani nikdy nezažil. Babča s dědou odjeli na tři týdny do Kanady, tak jsem se k nim pod záminkou pravidelného zalévání zahrady nastěhovala. A přijela jsem i se svým jídlem... Pevně doufám, že bez molů!

Roztomilost na závěr :)).